Dětem na talíř to nejlepší
Výživoví experti se konečně dali slyšet, že prý takhle dál ne, a že těm dětem ukážeme, jak se má zdravě jíst. A aj, zrodil se koncept školních jídelníčků, a aj, viděli experti, že se jim to náramně povedlo, za ty peníze.
Co mě při čtení informací o této "převratné novince" napadlo?
Jednak spousta vzpomínek. My Tepličáci jsme nepocházeli v sedmdesátých letech z příliš zdravého prostředí. Už někdy ve druhé třídě jsme fasovali ke svačině záhadné vitamínové koule s měkkým obsahem a barevnou cukrovou polevou. A žužlali, dokud se nepovedlo obsah v ústech rozmělnit a polknout. Dostávali jsme svačinky i na druhém stupni: igelitový čtvrtlitrový sáček mléka, housku, pacholíka (kterého jsme vyjídali přehnutým víčkem, lžiček nemajíce), tu a tam čiročirou záhadu - pytlík sušených nevypeckovaných švestek, a další zdravé věci. Bylo to shora dáno befelem, bylo to zadarmo a my i rodiče jsme byli zvyklí poslouchat a nevyčnívat.
Dále jsem se zamyslel nad doporučením ohledně masa: hlavně bílé, občas rybí. To kvůli zdraví. Mastné huby od bůčku nebo grilované krkovičky budou konečně zastíněny prožitkem z pojídání zdravých vodňanských brojlerů vyšlechtěných k nepřirozeně rychlému růstu. Já vím, alespoň jednou týdně má být něco v bio kvalitě. Páni experti, červené maso je červené kvůli obsahu železa, anžto vykrvit dokonale brojlera je celkem jednoduché, zatímco krávě vždy nějaká krev ve svalovině zůstane, navíc tu máme více myoglobinu, vápníku a glykogenu, že, páni výživoví experti? Navíc svalový tuk (nesmí ho být moc) je nosič chutí a rozpouštědlo vitaminů. Brojleři mají zejména tuk podkožní a viscerální, to není zcela totéž. Ještě něco? Ano, ještě něco: užvýknout neprofesionálně upravené hovězí maso je za trest. Ovšem ono se to maso prasátek a kraviček dá také upravit a nakrájet dobře. A užvýknout jde. Žvýkání. Posilování patřičných svalů, čelistí i zubů. Rybí i drůbeží maso se téměř samo rozplývá a ústní orgány se nevyvíjejí.
Úvaha třetí. Konečně i děti s Předlic, Rozvadova nebo Žacléře budou moci okusiti blaha ze superpotravin typu chia semínka, quinoa, avokádo a tak dále. Místo jednoduché české pohankové nebo jahelné kaše, místo lahodných českých brambor varného typu B, které se uvaří s libečkem a posypou nakrájenou pažitkou a dozdobí jiskřičkou másla. Exotické potraviny děti poznají už v mateřské školce, ale až později, snad v deváté třídě, se budou učit (nebo také nebudou) o následcích globálního transportu zboží napříč oceány, o kolosech naložených kontejnery, které kudy plují, tudy upouštějí do oceánů různá mazadla a podobné sajrajty, které rozhodně nemají kdovíjak úsporný pohon a jsou jich v provozu desítky tisíc. Nu co, děvčátko namazané na obličeji výživným krémem z bambuckého másla si bude myslet svoje.
Úvaha závěrečná: Kterýkoli politik či státní úředník, který hodlá nebo musí mluvit do školství, zapomíná na poučku starou jako školský systém sám. Dítě je ovlivňováno rodinnými zvyklostmi, dále je ovlivňováno školou, a konečně na ně ještě působí prostředí - říkejme mu třeba okolní svět, ulice, digitální svět, vrstevníci, jak je libo. I kdyby byl vliv školy větší než jedna třetina součtu všech působících faktorů, i kdyby byl větší než celá jeho polovina (vidíte, jak se snažím?), stejně zbude dost prostoru na vlivy mimoškolní. Ty děti půjdou ze školy kolem stánku s langoši nebo kolem mekáče. Ne, proboha, já nejsem totální negativista! Jen bychom se asi neměli na celostátní úrovni za drahé peníze babrat dětem v talíři. Jsou zdravé potraviny a jsou módní potraviny. Nezaměňovat! A existuje též zdravé množství potravy a zdravé klima pro její konzumování. Pokud bude například ve školní jídelně čistší vzduch a větší klid než u McDonalda a pokud tu bude jídlo opravdu chutné, pak možná, možná, škola zřizující onu jídelnu ovlivní žactvo k lepšímu. Škola, ředitel, personál jídelny, ne ministerský úředník, který za to shrábne pochvalu!